DIGIMEDIA 2023 se koná 14 června 2023

Přijde ministr průmyslu i nový šéf ČTÚ

Necelé čtyři měsíce nás dělí od letošního 18. ročníku odborné konference DIGIMEDIA 2023 o médiích, reklamě a legislativě. I když se to může zdát jako ještě dlouhá doba, přípravy jsou v plném proudu a program konference je už v základních rysech daný.

I když zatím nemůžeme potvrdit jména všech diskutujících, jedno je již jisté: letos na tuto akci zavítá i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, v jehož gesci je problematika terestrického televizního i rozhlasového vysílání, a také nový předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marek Ebert, který 1. února vystřídal ve funkci Hanu Továrkovou. Termín konání konference organizátoři Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA-MK) domluvili s Českou televizí, v jejímž Kongresovém sále v Praze na Kavčích horách se konference tradičně koná na 14. června.

Rovněž letos se DIGIMEDIA rozdělí do tří samostatných tematických bloků. První a nejsledovanější se zaměří na televizní vysílání s důrazem na terestrické vysílací sítě. Blok ponese podtitul „Inflace dopadá i na média. Zůstane Čechům bezplatná terestrická televize?“ a rozebere například špatné financování médií veřejné služby a jak by bylo možné tento problém řešit, snahy komerčních televizí zpoplatnit divákům přístup k prémiovému obsahu a také se zaměří na postoj ČTÚ k budoucnosti bezplatného příjmu terestrické televize v České republika po změně předsedy Rady ČTÚ. Dodejme, že bývalá šéfka ČTÚ Hana Továrková na DIGIMEDII 2021 překvapila názorem, že by terestrické televizní vysílání mělo v roce 2030 úplně skončit a překlopit se kompletně na internet.

Jaká bude pozice Česka na konferenci WRC-23?

Důležitým tématem prvního bloku konference bude také řešení problematického příjmu DVB-T2 v některých lokalitách a otázka, zda v řadě případů není chyba spíše na straně diváka a jeho přijímače, respektive příjmové antény. Se zástupci ČTÚ a MPO konference probere pozici České republiky před podzimní Světovou radiokomunikační konferencí WRC-23, na které se bude hovořit o budoucnosti frekvenčního pásma 600 MHz. S tím souvisí i otázka, co se stane s ženevskými kmitočty, které byly původně určené pro rozvojové sítě DVB-T2. Ponechá si je stát jako rezervu pro případ uvolňování pásma 600 MHz a zachování současného rozsahu terestrického televizního vysílání?

Na minulých ročnících konference DIGIMEDIA se skloňovala finanční náročnost distribuce televizního signálu přes terestrické vysílače. DVB-T2 je sice finančně nejnáročnější způsob televizního vysílání, stále o něj ale roste zájem, o čemž svědčí uskutečněné nebo plánované starty nových programů, jako je Spektrum Home, Noe+, Óčko Black, Óčko Expres, Nova Lady, Prima Show aj. Zároveň je ale patrné, že z hlediska divácké preference sice terestrický příjem televizního vysílání u nás stále převládá, penetrace v domácnostech ale stagnuje a jedinou rostoucí televizní platformou je IPTV. Může tento způsob televizního vysílání časem nahradit terestriku? A co by to způsobilo mezi diváky, kteří jsou zvyklí přijímat televizní signál zadarmo?

Ostatně, Češi byli dlouhodobě známí tím, že většinově příliš neholdovali placeným televizním službám. Nemění se ale situace a přístup diváků ke kabelové, IP a satelitní televizi? A do jaké míry mohou terestrickému vysílání pomoci nové vysílací standardy jako 5G Broadcast určený pro lineární terestrické vysílání pro chytrá zařízení s menšími displeji, jako jsou tablety a smartphony, nebo DVB-I jako jedna z budoucích cest digitálního televizního vysílání? O tom všem by měli přijít řečnit zástupci MPO, ČTÚ, České televize, televizí Nova, Prima, Óčko, Českých Radiokomunikací, Digital Broadcasting a Atmedia Czech.

Streamovací služby ze všech stran

Veskrze televiznímu obsahu, ovšem ve formě streamovacích nelineárních služeb, se bude věnovat i druhý blok konference DIGIMEDIA 2023. Položí si například otázku, kam až může vést fragmentace obsahu a počet streamovacích služeb na českém trhu, aby se zde uživily a měly dostatek platících uživatelů. A kolik takových služeb si může průměrná česká domácnost dovolit? Je zavedení tarifů s reklamami cestou, jak k streamovacím službám dostat více uživatelů za nižší cenu? A nebudou diváci, kteří sledují domácí Voyo, Primu+ nebo iVysílání, chybět lineárním televizním kanálům a nasmlouvaným GRP´s? Diskutující v druhém bloku okomentují dopad vstupu služeb Disney+, SkyShowtime a Prima+ na český trh, ale i klesající úroveň dabingu v těchto videotékách.

Velkým problémem pro streamovací služby je nelegální sdílení přihlašovacích údajů k uživatelským účtům. Netflix coby globální lídr už oznámil úmysl toto sdílení technicky omezit, ale jak se k němu postaví další hráči, včetně domácích? Ti také řeší velký problém s pirátstvím titulů vysílaných jak na lineárních kanálech, tak v rámci SVOD. Asociace komerčních televizí (AKTV), která sdružuje televizní skupiny Nova, Prima a Óčko, loni na podzim oznámila první velké vítězství, když se dohodla s provozovatelem internetových úložišť Hellshare a Hellspy na blokování určitých slovních spojení používaných při označování nelegálně sdíleného obsahu členů AKTV. Na přetřes přijde i otázka, zda není vzhledem k velkému počtu streamovacích služeb čas na vznik agregátorů, které by nabízely to nejlepší od všech.

Takovým agregátorem měl být i projekt pracovně nazvaný Czechflix, s jehož myšlenkou před časem přišel generální ředitel ČT Petr Dvořák. Obě velké komerční televizní skupiny ale postupně od společného podniku ustoupily, a tak není jisté, zda někdy v budoucnu vznikne. Nebo je tu ještě nějaká šance? Jako provozovatel takové služby se opakovaně nabízely České Radiokomunikace. Dalším zajímavým tématem z hlediska prodeje reklamního prostoru jsou online FAST kanály, tedy volně přístupné internetové lineární televize, které se živí prodejem reklamních časů a dalších formátů. Zájem o jejich provoz projevil už i YouTube. Nebudou právě tyto kanály ukusovat z reklamního koláče tradičních lineárních televizních programů? A do jaké míry jsou diváci ochotni sledovat reklamu?

Digitální rozhlas: konečně se blýská na dobré časy?

Výživný bude i třetí blok letošní konference DIGIMEDIA 2023. Zabývat se bude digitálním rozhlasovým vysíláním a především situací po zveřejnění návrhu podmínek aukce kmitočtů pro sítě DAB+ od Hany Továrkové na samém sklonku jejího předsednického mandátu v Radě ČTÚ a následném stažení téhož dokumentu a veřejné konzultace jejím nástupcem Markem Ebertem. V době konání konference už možná bude vypsaná aukce podle nových podmínek. Co si od ní ČTÚ slibuje a jaký výnos by mohla přinést do státního rozpočtu? Na přetřes přijdou i plány komerčních rádií pro vstup do DAB+: založí nové tematické stanice jenom pro digitál? S tím samozřejmě souvisí požadavek na změnu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který nyní umožňuje jednomu provozovateli vlastnit pouze dvě licence pro celoplošné terestrické rozhlasové vysílání.

Důležitým tématem bude také efektivita souběžného vysílání stejných programů v FM pásmu a DAB+. Jak dlouho s ním jednotliví hráči počítají a dojde k postupnému opouštění FM vysílačů? Zástupce Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) by měl přiblížit, zda a jakým způsobem se budou upravovat licence pro rozhlasové vysílání, jichž je několik typů a ve vztahu k DAB+ mají různé podmínky. S nástupem digitálního vysílání se nabízí otázka, zda není čas opustit zastaralý deníčkový průzkum poslechovosti, který odpovídá spíše znalosti značky jednotlivých rádií a zavést přesnější elektronické měření jako u televizí. S tím souvisí další otázka: kolik digitálních rádií vlastně utáhne český reklamní trh? A donutí vysoké ceny energií rádia uvažovat o efektivnější distribuci signálu v digitální podobě? Svoje plány na další zahušťování vlastní sítě DAB+ představí Český rozhlas, včetně finančního aspektu tohoto projektu v době špatné ekonomické situace médií veřejné služby.

Přesný program konference DIGIMEDIA 2023 včetně obsazení jednotlivých diskusních bloků a seznamu partnerů akce zveřejní AČRA-MK na svém webu začátkem jara. Na stejném místě pak bude možné registrovat účastníky nebo žádat o novinářskou akreditaci na tuto akci. Moderátorsky konferencí provedou Václav Sochor (první dva bloky) a Jan Potůček (třetí blok).